bratři karamazovi

bratři karamazovi

dějiny jedné rodiny / román nad romány / otcovražedné hledání pravdy / chlípníci a vroucí srdce / proč žije takový člověk / kluci nepláčou / mají čerti háky? / všichni jsme karamazové

autor fjodor michajlovič dostojevskij
překlad prokop voskovec
dramatizace a režie jan holec
dramaturgie anna smrčková
scéna a kostýmy jan štěpánek
hudba ivan acher
asistentka produkce lucie ošmerová

hrají
starý karamazov norbert lichý / dmitrij lukáš melník, dušan urban / ivan ondřej brett / aljoša václav švarc / smerďakov jáchym kučera / kateřina julie goetzová / grušeňka barbora křupková / líza yvona stolařová

premiéra 10. prosince 2021
derniéra 7. prosince 2023
délka 3 hodiny (včetně přestávky)

ocenění
norbert lichý získal za roli starého karamazova cenu jantar 2021 v kategorii mužský herecký výkon roku

Bratři Karamazovi v Divadle Petra Bezruče posilují skvělou tradici této proslulé scény

Představení v režii Jana Holce je zejména přehlídkou vynikajících hereckých výkonů všech aktérů, ale i lákavou pozvánkou k četbě celého románu. (...) I když představení trvá i s přestávkou téměř tři hodiny, divák velmi rychle po začátku ztrácí pojem o čase. Je to dáno způsobem, jakým inscenátoři spolu s herci příběh plný vášně, bouřlivých citů, halucinací některých postav, lásky, nenávisti, citové frustrace, citového vzplanutí i bezcitnosti interpretují.

Ladislav Vrchovský / 11.12.2021

Bratři Karamazovi – ve víru zhoubných vášní

Sled emotivně vypjatých scén plný proseb, přesvědčování, výčitek, výbuchů víry, lásky i nenávisti si vyžádal intenzivní nasazení všech herců, dosud v takové míře na scéně DPB nevídané. Spolu s pevným režijním vedením Jana Holce tak vytvořili obdivuhodnou, byť velmi volnou adaptaci románu Bratři Karamazovi, v provedení, na které se bude dlouho vzpomínat. A snad to také přiměje některé nadšence z publika si tento rozsáhlý a významově nesmírně bohatý román přečíst.

Milan Líčka / 11.12.2021

Kdo je to Karamazov?

V tomto případě se ale jedná o zcela nové provedení, za kterým stojí umělecký šéf a režisér inscenace Jan Holec. Spolu s dramaturgyní Annou Smrčkovou přináší vhled do rodinných vztahů, ruských poměrů či otázek víry. Více než o samotný příběh jde o zobrazení postav, emocí a situací, které v sobě dílo nese.

Lucie Ošmerová / 16.12.2021

je třeba zabít karamazova?

Lichý se jako Fjodor Karamazov představuje ve skutečně mimořádné formě: úsporná gesta vyvažuje detailní mimikou s šibalsky rozzářeným pohledem i zuřivým výrazem.. Zásadní je ale jeho práce s civilním tónem hlasu, jehož zvukomalebnost kontrastuje s ohavnostmi, které zálibně sděluje světu.

Pavla Bergmannová / 1.1.2022

Po Bohu zbyla ozvěna

Inscenace byla zjevně ušita na míru hereckému obsazení. Norbert Lichý v úloze starého Karamazova po delším čase opět jevištně perlí energií bezmála mladickou, intelektem hazardního hráče i šarmem zrale zhýralým. Jeho sebevědomý lidský zmetek, který připomíná satanskou verzi Pantalona z commedie dell’arte, je zásadním důvodem morálního rozpadu mikrokosmu Karamazových.

Petr Klarin Klár / 7.3.2022

Ruské duše opět na scéně

Přirozenou dominantou inscenace je výtečný Norbert Lichý jako starý Karamazov. Lascivitu své postavě dodává minimálními gesty, ale také nádherným až zvukomalebným hlasem, v němž všechny lidské poklesky zní krásně odporně.

Lukáš Holubec / 24.5.2022

Byla to klasika, ale ne úplně tak klasická

Tvůrcům se podařilo v mnoha ohledech dodat skoro 150 let starému románu jistou svěžest a to nejen chytlavou hudbou, kvalitními hereckými výkony a nevtíravou scénografií v tlumených barvách, které doplňoval místy barevný light design, jenž ovšem měl své opodstatnění a význam. Zároveň toto zpracování zachovalo témata a myšlenky, jimiž se Dostojevskij ve svém románu zaobírá.

Bára Spudilová / 3.12.2022

Kde se opravdu nalézá pravda?

Inscenace se na závěr vrací ke křesťanským motivům. Zakončuje ji klidná atmosféra přijímání hostie všemi postavami a následné světelné efekty vyústí v pouhé rozsvícení ukřižovaného Krista, což podněcuje k dalším otázkám. Na závěr bych pouze doplnila větu – pravda jednou vyjde najevo.

Silvie Hajdíková / 3.12.2022

Dubský: Ostravar (pátek 2.12.)

Režisér Jan Holec se nespokojil s dramatizací Evalda Schorma, která na českých jevištích zdomácněla, a vytvořil verzi vlastní. Dostojevského román vidí jako drsnou tragikomedii o prudkých vášních, toxických mezilidských (především) vztazích, ale i víře a relativitě pravdy. Holcova režie je dynamická, nespoutaná, vrší na sebe řadu symbolů.

Lukáš Dubský / 5.12.2022

Čtyři bratři v nebezpečné hře na život a na smrt. Hrdinové a zbabělci hledající odpovědi. Jak dodržovat pravidla, která neexistují, kdo je vítěz a kdo poražený? A jaký to má všechno vlastně smysl? Tak trochu ďábelská podívaná s detektivní zápletkou. Tak trochu analýza každého z nás. A tak trochu životní lekce, co nás nenechá vydechnout.