skořápka
příběh vzhůru nohama / byla nebyla jedna vražda / humory lidského nitra / všude dobře, u mámy nejlíp / alibi na devět měsíců / hlasitě čvachtající srdce / pomsta bude sladká / kdopak to mluví?
autor ian mcewan
překlad
ladislav šenkyřík
koncept a režie
miřenka čechová, petr boháč
dramatizace
miřenka čechová
dramaturgie
anna smrčková
dramaturgická spolupráce na textu
aneta fodorová
výprava
lucie žilák labajová
hudba, sound design
martin tvrdý
light design
martin špetlík
hrají
dítě
kateřina krejčí / trudy
markéta matulová / claude
lukáš melník / john
ondřej brett / elodie
yvona stolařová / policistka
markéta haroková / hlasy z rádia
norbert lichý, marcela čapková
premiéra 1. října 2021
derniéra 6. prosince 2022
délka 2 hodiny a 25 minut (včetně přestávky)
současnou variaci na hamletovské téma uvádíme v unikátní koprodukci s uměleckou skupinou spitfire company / produkce vznikla po dohodě s the agency (london) ltd, 24 pottery lane, london w11 4lz, e-mail: info@theagency.co.uk / děkujeme prof. martinu hilskému za laskavé svolení bezplatného využití jeho překladu / v inscenaci se objevují erotické scény / doporučujeme návštěvu od 15 let
Hamletovské dilema zabalené do babiččiných cíchů u Bezručů přináší rozporuplný divadelní zážitek
Zpracování textu do divadelní podoby považuji za velmi zdařilé. Herečka Kateřina Krejčí jakoby vystoupila přímo z knihy hned po jejím otevření a uzavřela se s jejím dočtením. Dokonale zhmotnila postavu a vytvořila tím vedlejší dimenzi celého představení. Naprosto přesně vystihla načasování vkusně se mihotajících glos, komentování situací s jemným nádechem ironie nebo vlastní úvahy nad možnostmi vlastního života. Dítě neurčitého pohlaví, které o sobě mluví jako o chlapci, o Hamletovi, a které má rádo rozhlasové hry, chardonnay a fandí svému otci, je Kateřině psáno na tělo.
Evelína Vaněk Síčová / 2.10.2021
Ze Skořápky se v Bezruči vyklubala neformálně formální hra
Nejsilnější část formální stránky ale netvoří nic z jeho vizuálních prvků. Opravdovou lahůdkou je totiž práce s hudbou a zvuky. Jako když slyšíme Trudin tep v jejích krizových momentech ušima dítěte. Nebo když každý další alkohol vpravený do matčina těla vyvolá zvukový efekt tekoucí kapaliny. Propojení těchto dvou světů – toho uvnitř a toho venku – funguje v inscenaci výborně.
Skořápka jako moderní parafráze Hamleta
Divadlo Petra Bezruče opět ukázalo, že se nebojí zvát experimentující tvůrce a jít s nimi do problematických témat. Tentokrát to bylo riziko, k divadelní dramatizaci McEwanovy Skořápky se předtím nikdo nikde neodhodlal. Miřenka Čechová a Petr Boháč si věřili a se zkušenými herci souboru si porozuměli. Výsledek přesvědčil i ty, co předlohu znali a byli na pochybách - a přiznávám, že jsem mezi ně patřil. Úspěch inscenace, v níž situační detektivní zápletka nabývá existenciální rozměr, potvrdil dlouhý potlesk vstřícných diváků.